Přemek je tichý, skromný, mladý muž. Mnoho let žil po ubytovnách. Měl dluhy. Kvůli své důvěřivosti byl opakovaně připraven o peníze a majetek, buď svými partnerkami nebo dalšími lidmi z ubytovny. Nedokázal odhalit jejich záměry. Pracoval na zkrácený úvazek v zahradnické firmě, ale ani s invalidním důchodem finančně nevycházel dobře. Byl hodně osamělý, zřídka byl v kontaktu s rodinou a trápily ho příznaky duševního onemocnění.
„S Přemkem jsme se seznámili, když mu zbývalo jen pár týdnů do vystěhování z poslední ubytovny. Nabídli jsme mu naši podporu v hledání vlastního domova a pomoc s praktickými záležitostmi. Začali jsme tím, že jsme společně zažádali o městský byt,“ vzpomíná Jan Mužík, pracovník plzeňského týmu Housing First.
Přemek zatím provizorně bydlel, kde se dalo, ale během tří měsíců se ve spolupráci s městem podařilo získat malý byt v centru Plzně, kde podepsal nájemní smlouvu na rok a mohl zde zůstat. Pomohli jsme mu s převzetím bytu, vybavením a zařízením energií. Spolupráce v období zabydlování a praktické asistence při nákupech a v domácnosti trvala zhruba dva měsíce. „Přemka jsme navštěvovali minimálně jednou týdně, každý den jsme si volali a zajímali se, jak se mu vede. Podporovali jsme ho také v hledání nového zaměstnání, protože chtěl změnit obor. To se mu také podařilo. Zaměřili jsme se i na Přemkovy zájmy. Hledali jsme mu různé aktivity a pozvánky na akce v okolí, sehnali jsme mu jízdní kolo a taky počítač, který si moc přál,“ doplňuje Jan Mužík.
Pro případ mimořádných situací si u nás uložil náhradní klíče. Společně jsme sepsali plán bezpečí pro snížení rizik požáru a plán pro praktické zvládání domácnosti, tak aby se Přemek cítil jistě, věděl, co má dělat, a o byt zvládl pečovat. „Jednu opravdu mimořádnou situaci jsme zažili asi tři roky po Přemkovo nastěhování. Volali nám ze zahradní firmy, že Přemek nedorazil do práce. Podle pokynů plánu bezpečí jsme hned vyrazili k němu do bytu a pomocí náhradních klíčů vešli dovnitř. Našli jsme zde Přemka v bezvědomí. Okamžitě jsme zavolali záchrannou službu a Přemka se nám tak podařilo zachránit,“ vypráví Jan Mužík. Po odjezdu záchranářů jsme se postarali o zajištění bytu a komunikaci s opatrovnicí. Přemkovi jsme zabalili a odvezli potřebné věci do nemocnice.
Po uplynutí nějaké doby se u Přemka v bytě objevil jeho známý. Měl se zdržet provizorně na několik dnů, zůstal však v řádu týdnů. Ukázalo se, že se opět jedná o člověka, který Přemka využívá, vzal mu věci do zastavárny. Přemek se tak opět dostal do finančních potíží. „Mluvili jsme společně o tom, jak se může v takové situaci zachovat, dodávali jsme mu odvahu umět říct „ne“ a řešili jsme, co dělat, aby ho nevítaná návštěva opustila,“ popisuje Honza. Situaci se podařilo opět uklidnit.
S Přemkem jsme stále v kontaktu. Nadále ho podporujeme v dovednostech hájit svá práva a čelit tlaku lidí, kteří by chtěli zneužít jeho dobrosrdečnost. Z hlediska bydlení je nyní Přemkova situace stabilní, nemá problém se sousedy, má dostatek peněz na nájem a o byt se umí postarat. Přes nedůvěru okolí se ukázalo, že Přemek zvládne spoustu věcí a je čím dál více samostatnější. Tak jak roste jeho nezávislost, tak postupně rozvolňujeme intenzitu naší podpory.
-----
Více o Housing First a kontakt na tým naleznete ZDE.